Ztrácíme čas? - Smysl naší práce

Smysl naší práce

Dostali jsme od Vás pár dotazů, proč to děláme a jestli nám to za to stojí.

Položené otázky jsou na místě. Vypíchnul bych především časovou náročnost, dvě tváře popularity, téměř nulový materiální zisk a napravování lidské hlouposti. Ten poslední bod nás zaujal nejvíce. Mnoho z nás ví, že na lidské hlouposti se vydělává nejlépe a kolikrát si za to hlupáci mohou sami. Jenže my zde vidíme rozdíl.

Vidíme rozdíl mezi hloupostí a důvěrou ve specializaci, která je na trhu nezbytná. Hloupost je, když si koupíte vepřový bůček, ve kterém dle řezníka na sto procent není ani gram cholesterolu. Důvěra ve specializaci je jít si koupit kvalitní šunku k řezníkovi s 96% obsahem masa, aby tam bylo co nejméně tuku či jiných náhražek.

V prvním případě vystupuje hlupák, který nepoužívá racionální myšlení. Těm ani Antišmejdi nepomohou. V druhém příkladu figuruje rozumný člověk, co si jde koupit šunku, s vysokým obsahem masa, aby se dobře najedl. Šunka ale obsahuje jen 87% masa, tudíž byl podveden. Zde se pomoc nabízí.

Zabýváme se finančním trhem a nekalostmi v něm. Zde je to trochu složitější a proto posuďte:

Vezměte si příběh šikovného truhláře. Je zvyklý ze svého řemesla pracovat poctivě, ale uvědomuje si, že není expert na vše. Vaření nechává na manželce a na jiné služby (kadeřník, pojišťovací poradce) vyhledává odborníky. Sám se v nich nevyzná a ani nemá čas si je nastudovat. Světe div se, má i své koníčky, kterým chce věnovat svůj volný čas.

  1. Jde za Jardou kadeřníkem. Věří, že Jarda své řemeslo ovládá a ostříhá ho dobře nebo jak nejlépe umí. Jarda kadeřník mu navrhne nový účes a pan truhlář souhlasí. Věří, že Jarda ví, proč mu to nabízí (chce vypadat lépe). Odměna Jardovi bude pochvala, vyšší finanční odměna a možná i doporučení. Co když se to Jardovi nepovede? Truhlář mu nezaplatí nebo se s ním pokusí Jarda domluvit na opravě účesu. V tomto příběhu veškeré plusy a zápory nese Jarda kadeřník.
  2. Po kadeřníkovi se vydá pan truhlář za pojišťovacím poradcem instituce XY, kde věří, že mu pan poradce sjedná dobré pojištění. Odchází s dobrým pocitem, že má vše, co potřeboval a jak mu pan poradce řekl. Jenže pozor! Zatímco, zda mi sluší nový účes poznám hned, tak u finančních produktů to však být nemusí. Zde to mohu zjistit až nastane pojistná událost. Nabízí se otázka, udělal pan truhlář chybu? Přeci si nechal vše vysvětlit, panu poradci řekl, co potřebuje a nechal na něm, ať mu vybere vhodný produkt. To samé činí u řezníka, kadeřníka. Logicky to dává smysl. „Nevyznáš se, tak se obrať na experta“! Je zde třeba uvést podstatné rozdíly. Motivace poradce je jiná než kadeřníka. Poradce je placen z provize od instituce XY, ne přímo od klienta. Když udělá chybu a nastaví pojištění jinak, než by měl, tak pan truhlář podepsal. Dále je tu právní rámec těchto finančních smluv. Jsou právně dotažené tak, že pan truhlář byl vždy v nevýhodě.
  3. Cítíte ten rozdíl? Jaké navrhujete řešení? Na konci týdne Vám sdělíme náš názor na řešení :)

Ideální tržní prostředí je nedostižný cíl. Naše snaha musí být, se mu co nejvíce přiblížit. Stojí to za to!

Petr Hadraba