Už několik měsíců ČNB odkládala konec kurzového závazku vůči Euru a intervence nakonec ukončila 6. dubna. V tomto textu se pokusím čtenářům vysvětlit motivy kurzového závazku a jeho vliv na národní hospodářství. Celá série článků se bude zabývat jednotlivými nástroji monetární politiky a příklady z praxe.
Nejdříve je třeba položit si otázku, k čemu je prospěšná slabší koruna. Slabší koruna znamená relativní zlevnění českých produktů exportovaných do zahraničí. Výrobek, za který exportér dostane zaplaceno více korun stojí na zahraničním trhu pořád stejně Euro. Opačná situace je ale u importérů, kteří za dovezené výrobky musejí platit Eury, která jsou díky slabší koruně dražší. Co se týče salda zahraničního obchodu, pro proexportně orientovanou ekonomiku je uměle oslabená měna výhodná, ovšem jsou zde mnohá úskalí, jenž je třeba vzít v úvahu.
V prvé řadě je třeba si uvědomit, že takové opatření není bez nákladů. Pokud chce centrální banka udržet uměle kurs podhodnocený, musí prodávat domácí měnu - zvyšovat její nabídku a kupovat zahraniční měnu - zvyšovat po ní poptávku. Ovšem takový proces nelze donekonečna opakovat, protože devizové rezervy centrální banky jsou omezené.
Na předchozí problém navazuje další, pokud jsou podniky dlouhodobě podporovány slabou domácí měnou, mohou v delším období ztratit konkurenceschopnost. Exportní podniky nebudou mít tak silnou motivaci k optimalizaci nákladů a výroby, protože kvůli slabé domácí měně to pro ně nebude nezbytně nutné.
Také je třeba zamyslet se, zda je správné podporovat exportéry na úkor importérů. Mnoho firem totiž dováží meziprodukty ze zahraničí a koneckonců, slabou korunu pocítí každý při nákupu v zahraničí.
Jaký vliv mají kurzové intervence na ekonomiku jako na celek? Je bez debat, že podporují poptávku po domácím zboží v zahraničí a tak podporují domácí zaměstnanost a díky většímu objemu vývozu než dovozu také hrubý domácí produkt. Naopak velký problém vidím v tom, že Česká národní banka drží v současnosti velký objem rezerv v Eurech, která nepovažuji zrovna za spolehlivou měnu vzhledem k Brexitu a nadcházejícím prezidentským volbám ve Francii, může se totiž dost dobře stát, že společná měna Euro za pár let jednoduše nebude existovat...Není to sice pravděpodobné, ovšem pokud by Euro padlo, případně by se jeho kurs výrazně propadl, tak by Česká republika na intervencích prodělala závratné částky.
V příštím díle se zaměřím na další nástroj monetární politiky centrálních bank, a to na úrokovou míru a související inflaci.